Financování politických stran – správná cesta ke zlepšení české politické kultury?

Komentátoři a politologové se v poslední době hojně vyjadřují k tématu finančních limitů kampaní politických stran, což je reakce na kroky vlády, která souhlasil a celkovým limitem na jednotlivé volební kampaně, zřízením nového úřadů, který má tyto výdaje kontrolovat, a se sankcemi, jež hrozí politickým stranám za překročení tohoto limitu. Ohlasy jsou veskrze positivní, neboť většina komentátorů to dává do souvislosti s omezením vlivu politických podnikatelů. Významná podpora těmto krokům vychází také ze strany neziskových organizací, které dokonce stojí za řadou konkrétních návrhů. Ovšem i v tomto případě se spíše zdá, že politici opět ustoupili tlaku neziskových organizací, aniž by provedli důkladnou analýzu předkládaného návrhu.

Jak by to mělo prospět české politické kultuře? Podle původních úvah by se měly omezitMiloš Zeman a Andrej Babiš bombastické volební kampaně, různá další přilepšení ze strany spřízněných firem či podnikatelů a určit hranice pro podnikatele, kteří se rozhodnout pro přímý vstup na politickou scénu. Jistě se jedná o positivní cíle, ale je otázkou, zda právě limity financování politických stran představují tu správnou cestu.

Když vezmeme jednotlivé navrhované kroky za sebou, představují spíše jen další komplikace. Nový úřad pro kontrolu financování? Proč potřebujeme další úřad? Máme jich snad málo? Proč nemůže tuto práci dělat Úřad pro hospodářskou soutěž? Z ÚHS zazníval jako hlavní argument, že se nechce míchat do politiky, ale to se nějaký úřad bude stejně muset. Proč nevyužít toho, který má již nějaké zkušenosti a kompetence?

Další problém představuje stanovený limit na kampaně – 90 milionů Kč. Je to málo, nebo hodně? Jak se k této částce došlo?? Což je podstatné především v dnešní době, kdy se začnou brzy kumulovat jednotlivé volby za sebou, a kdy se mluví o nepřetržité volební kampani. A především – opravdu nebude cesta, jak tento limit obejít skrze spřízněné firmy, podnikatele a aktivity, které se budou moci vykazovat jako „nepolitické“? Navíc přijetí tohoto zákona bude znamenat ztížení vstupu nových politických subjektů a paradoxně to může také přinést posílení pozic stávajících stran a hnutí.

A to podstatné nakonec – politika se stala klasickým byznysem. Všechny politické strany dnes chodí do bank pro úvěry na své kampaně s příslibem, že peníze zaplatí buď skrze svůj volební výsledek, nebo skrze majetek a dary, které dostávají. Proč tedy neposuzujeme chování politických stran jako klasický byznys a nepřijmeme tržní pravidla i do této oblasti a stále předstíráme, že se v politice jedná o nějaký neidentifikovatelný „veřejný zájem“?

Proto se naše hnutí stále více domníváme, že mnohem prospěšnější pro zlepšení české volební kultury je změna volebního systému do poslanecké sněmovny! Výhodou většinového systému je především jasně definovaná odpovědnost konkrétního poslance, tím větší transparentnost a průhlednost politického rozhodování.