O co nám jde?

Jsme volným sdružením osobností. Nejsme podporováni, financováni ani jinak provázáni s žádnou politickou stranou či politiky, jinými zájmovými skupinami nebo iniciativami. Jsme sami za sebe.

Chceme většinový volební systém do poslanecké sněmovny. Pravidla současného volebního systému, který určuje vládu, sněmovnu, obsazení úřednických míst na ministerstvech i posty v čelech státních firem jsou totiž nastavena tak, že podporují veškeré negativní jevy sužující českou politiku. Je nás hodně – podle průzkumu PPM Factum ze září 2012 si 52 % občanů myslí, že jeho zavedení by zlepšilo situaci na naší politické scéně.

Jak funguje současný volební systém?

V současnosti volíme po krajích. Každý kraj má stanoven určitý počet křesel ve sněmovně, poslanců je 200 a krajů 14, průměrně tedy na jeden kraj připadá asi 15 křesel. Kandidáti jsou na 14 krajských kandidátkách v pořadí stanoveném stranou. My pak hlasujeme vždy pro jednu stranu s možností využít 0 – 4 preferenční hlasy, kroužky. Pokud kandidát získá tolik kroužků, že to odpovídá alespoň 5 % hlasů, které získala jeho strana, dostane přednostně mandát poslance. Další získané mandáty si rozdělují ostatní podle pořadí na kandidátce.

Jaké jsou důsledky tohoto volebního systému?

V podstatě je předem určeno, že do sněmovny budou zvoleni kandidáti z prvních míst . Zákulisním hráčům to umožňuje zasahovat do sestavování kandidátek mimo dohled veřejnosti a bez jakékoli odpovědnosti. Po volbách se pak dozvídáme jen stranické procentní výsledky – vlastně nevíme, jestli a kdo nás nakonec zastupuje; neznáme svého poslance. Je jasné, že potom nemůžeme mít důvěru v politické instituce státu.

Jak by se měl volební systém změnit?

V rámci přímé volby poslanců by se nevolilo po 14 krajích, ale po mnoha malých obvodech, kde si několik desítek tisíc lidí společně zvolí jednoho zástupce. Křeslo ve sněmovně bude patřit tomu, kdo získá nejvíc hlasů.

Jak přímá volba poslanců zlepší současné poměry?

Přímá volba poslanců promění politiku v soutěž osobností, idejí a programů. Každý, kdo bude zastupovat občany v parlamentu, projde volbou sám za sebe. Přímá volba umožní kandidaturu nezávislým osobnostem, takže i velké politické strany budou muset stavět kvalitní kandidáty se šancí uspět v náročné volební soutěži jednotlivců. Takto zvolení poslanci budou veřejně známí lidé s osobní odpovědností a se skutečným zájmem o veřejné záležitosti. Každý občan bude vědět, kdo je jeho zástupcem v parlamentu a na koho se může obrátit.

Jak toho docílit?

Zavedením přímé volby do poslanecké sněmovny bude učiněn klíčový krok ke zlepšení poměrů. Konkrétní podoba volebního zákona musí být výsledkem celospolečenské a odborné diskuze. Chceme tuto diskuzi vyvolat. Přidejte se k naší výzvě! Můžete připojit svůj podpis. Můžete o přímé volbě poslanců říct svým spolupracovníkům a známým. Budete-li chtít udělat více, ozvěte se nám.

Další argumenty

V čem je největší přínos přímé volby poslanců?

Hlavním přínosem je posílení odpovědnosti poslanců ke svým voličům, resp. ke svému volebnímu obvodu. Dosáhne se toho tak, že volič bude vybírat pouze jednoho poslance ze svého volebního obvodu, bude jej lépe znát, bude mít lepší možnost sledovat jeho práci, a tím i větší motivaci dát poslanci najevo svůj názor v případě souhlasu či nesouhlasu s jeho jednáním a hlasováním.

Existuje někde v Evropě zdařilý příklad praxe přímé volby do sněmovny? V čem se ukazuje, že je lepší než ten náš?

Ve Velké Británii i Francii přímá volba poslanců úspěšně funguje. Vedle větší odpovědnosti poslanců k své voličské základně fungují lépe parlamentní strany, a to jak ve vládě, tak v opozici.

Když zavedete přímou volbu, oslabíte velké politické strany na úkor osobností, které může podporovat kdokoliv, a omezíte menší politické strany.

Tato praxe není běžná v zemích, v níž tento systém funguje (Velká Británie, Francie, Kanada), spíše naopak. V přímém volebním souboji se prosazují osobnosti. Na rozdíl od nás zastupují politické strany v parlamentu skutečné osobnosti, které kompetentně vystupují v parlamentních rozpravách a jejichž názory a postoje na zásadní problémy jsou obecně známé.

Oslabíte extrémistické strany?

Určitě, a to přitom bez diskriminační 5% volební hranice nezbytné pro vstup do poslanecké sněmovny u nás. Došlo by k omezení vlivu komunismu a jiných nedemokratických ideologií na chod našeho státu.

Některé hlasy ale propadnou…

I v poměrném systému propadají hlasy a vedle nich také velké množství pozitivních návrhů z volebních programů opozičních stran. V přímé volbě naopak propadá daleko méně pozitivních opozičních návrhů, neboť v přímém předvolebním souboji musí kandidáti pozitivně reagovat na konstruktivní návrhy protikandidátů, nechtějí-li skončit v poli poražených. To ovlivní následnou tvorbu vládní politiky, která zohledňuje názory opozice silněji než v případě poměrného systému. Například proto, že lze očekávat, že kandidát pravicové strany v chudém volebním obvodě s vysokou mírou nezaměstnanosti se bude v názorech na některé problémy „překrývat“ s kandidátem levicové strany v bohatším volebním obvodě s nízkou mírou nezaměstnanosti.

Není zde riziko jednobarevné diktátorské sněmovny?

Toto riziko existuje i u současného systému. Preference voličů jsou tak rozdílné, že takovou sněmovnu si jako výsledek svobodné demokratické volby nelze představit. Mohlo by k tomu dojít jen získáním ústavní většiny ve volbách a následným omezováním občanských svobod včetně demokratického volebního práva. Soustava stabilních demokratických institucí v naší zemi je pojistkou, aby k něčemu takovému nedošlo.

Přímá volba ale může vést k situaci, kdy bude vláda nesestavitelná, protože se nebude mít kdo s kým domlouvat.

Příklady ze zemí s přímou většinovou volbou ukazují, že vlády se v nich sestavují snadněji díky potřebě nižšího počtu koaličních partnerů. Hlavním smyslem přímé volby poslanců je snaha o získání osobností pro politiku. Tyto osobnosti by měly disponovat nejen lepším vzděláním než současní politikové, ale také pocitem větší odpovědnosti vůči svým voličům. Jejich schopnosti a vlastnosti by je měly dovést k rychlejšímu a efektivnějšímu nalézání konstruktivních řešení našich společenských problémů.